Švýcarsko 2016

První výlet tohoto roku se část naší třídy zúčastnila zájezdu do Švýcarska.

Sedmnáctého října v pozdních večerních hodinách nastupují studenti Gymnázia Soběslav do vyhřátého autobusu. Čeká nás dlouhá cesta do země čokolády, lyžování a drahých hodinek - Švýcarska. Spokojeně usedáme na sedačky a většina z nás usíná hned po prvních ujetých kilometrech.
Ráno, ještě před svítáním, jsme dorazili do německého Meersburgu, odkud nás trajekt přepravil přes Bodamské jezero do Kostnice. Na náš vkus jsme městem jen krátce prolétli. Nejatraktivnější památkou byl pro nás Hus-Haus, tedy dům, kde přebýval Jan Hus, než byl prohlášen za kacíře a následně upálen. Z Kostnice jsme zamířili k Rýnským vodopádům. Loďka nás dovezla k vyhlídce, kde jsme si vodopády mohli prohlédnout i zblízka. Náš první den jsme zakončili příjezdem do hlavního města Švýcarska. V Bernu nás nejvíce zaujali medvědi v obrovském výběhu. Navzdory desítkám fotografujících turistů byli velice klidní, a tak se nikomu z nás nic nestalo. Také jsme si prohlédli Zytglogge nápadně připomínající Staroměstský orloj v Praze, nebo katedrálu Münster z 15. století. Večer jsme dorazili na naše skromné ubytování v hotelu F1 na okraji Ženevy. Čekal nás zasloužený odpočinek.
Třetí den našeho poznávacího zájezdu bylo na programu Ženevské jezero a jeho okolí. Jezero má rozlohu 581 km² a leží na hranici mezi Švýcarskem a Francií. První zastávka byla ve městě Lausanne. Na břehu jezera stojí Olympijské muzeum, které jsme měli možnost navštívit. V jeho blízkosti se nachází sochy známých sportovců, mezi nimi také socha Emila Zátopka. Poté jsme pokračovali na švýcarskou riviéru do Vevey, a jelikož byla a je tato oblast oblíbeným místem mnoha umělců, viděli jsme i sochu slavného komika Charlieho Chaplina. Další zastávkou bylo město Montreux, které je známé pobytem Freddieho Mercuryho. Na promenádě je zpěvákova socha v jeho klasické póze od české sochařky Ireny Sedlecké.
Odpoledne náš autobus zamířil k vodnímu hradu Chillon. Ten jsme si prohlédli samostatně, pouze s papírovým českým průvodcem v ruce a odtud jsme pokračovali na zevrubnější prohlídku Ženevy. Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na břehu již zmiňovaného Ženevského jezera. Je centrem mnoha organizací, např. OSN (organizace spojených národů), WMO (světová meteorologická organizace) nebo WHO (světová zdravotnická organizace). Toto překrásné město se pyšní světoznámým vodotryskem Jet d' Eau, který chrlí vodu do výšky 140 m rychlostí 200 km/h. Až k patě vodotrysku se lze dostat po mole, kam jsme se také podívali a udělali společnou fotku. Za povšimnutí stály i květinové hodiny o průměru 5 m, které byly svého času největšími květinovými hodinami na světě. Leží na samém okraji parku Jardin Anglais. K večeru jsme se vrátili zpět na naše ubytování a pomalu zabalili kufry. Čekal nás poslední den.
Někteří z nás se ráno poklidně nasnídali, jiní spokojeně spinkali až do poslední minuty, ale i přesto jsme v osm hodin naložili kufry a odjeli vstříc posledním zastávkám našeho výletu.
Nejprve jsme navštívili městečko Gruyéres, kde jsme se blíže seznámili se sídlem tvůrce filmu Vetřelec, pokochali se pohledem na údolí pod námi, nasedli do autobusu a hurá na čokoládu a sýr! Čokoládovna Cailler v Brocu si získala srdce nás všech, jak exkurzí, tak závěrečnou ochutnávkou, při které jsme úspěšně zdolali všech dvanáct druhů čokoládových bonbónů. Průvodcem v sýrárně nám byla "kráva", tedy přesněji řečeno elektronický průvodce, který nám v češtině vyprávěl o tom, jak takový sýr vzniká. Součástí vstupenky do sýrárny byla ochutnávka různě dlouho zrajících sýrů, takže si i milovníci slaného přišli na své.
Luzern byla naše poslední zastávka ve Švýcarsku. Přišlo nám, že je zde víc turistů a jízdních kol než kdekoliv jinde. Pan průvodce nás provedl po nejstarším dřevěném mostě v Evropě - Kapellbrücke a historickou částí Luzernu, pak jsme dostali rozchod a většina z nás usedla do Mekáče, kde jsme doplnili energii na zpáteční cestu.
Cestou zpět do ČR jsme ještě krátce zastavili v hlavním městě Lichtenštejnska - Vaduzu. Jen v dáli na kopci bylo možné spatřit osvětlený zámek, ve kterém sídlí knížecí rodina.
Za pět dní jsme zvládli projet Rakouskem, Německem, Francií, Lichtenštejnskem a shlédnout, jak se žije ve Švýcarsku. Domů jsme se vrátili v pět ráno, plni dojmů a nových zážitků.